Altaica

Dálný východ

Zakladatel spolku, Jura Hlásenský strávil v roce 2018 na stáži v Přímoří 2 týdny.  Když na vlastní oči poznal význam záchranné stanice a zároveň nelehké podmínky jejího fungování, rozhodl se začít věnovat podpoře místních ochranářů a ochraně amurského tygra jako poddruhu. Jeho myšlenka a zapálení pro věc se lidem líbila a dala vzniknout našemu spolku. Od té doby již proběhla řada aktivit. Mezi stěžejní patří Běh pro tygry.  Dále oslava Mezinárodního dne tygrů, která probíhá v areálu Zoologické zahrady  Hodonín 29. července. Obě akce jsou kromě osvětové činnosti spojeny také s prodejem propagačních předmětů. Výtěžek z prodeje předmětů v minulosti putoval společně ze ziskem ze startovného z Běhu, podpory od Zoo Hodonín či dalších dobrovolných příspěvků, přímo záchranné stanici.

Stěžejním cílem naší činnosti do ruské invaze na Ukrajinu byla pomoc meziregionální veřejné organizaci TRNGO Tiger center. Jedná se o záchrannou stanici pro volně žijící živočichy Dálného východu Ruska z nichž je celá řada zapsána v Červené knize ohrožených druhů. 
 
V jejich péči je v závislosti na tom o které se jedná roční období často až několik desítek zvířat. Starají se o ptačí handicapy po úrazech, či ptáčata která přišla o rodiče. Jmenovitě jde velmi často u dravců o sovy, sokoly, orly,  u jeřábů o jeřáby daurské a mandžuské. Opakovaně o Dálněvýchodní čápy.
 
U šelem jsou to především medvědi ušatí, na kterých dochází velmi často k pytláctví z důvodu poptávky po částech jejich těl v nedaleké Číně pro produkty čínské medicíny. Po upytlačených rodičích zůstavají osiřelá medvíďata, která právě končí v oné záchranné stanici. Jen za rok 2020 jich zde odchovali do dospělosti 19 v úspěšném repatriačním programu, a 100% jich vrátlili zpět do přírody. Objevují se zde divoké kočky, či rysové, jak dospělí jedinci, kteří ze zotavuji po zranění, tak opět osiřelá mláďata. Nejcenějšími zvířecími svěřenci, které mají v místním centru v péči jsou však amurští tygři, či ještě vzácnější levharti mandžuští. Jedná se opět o osiřelá mláďata, či zraněné dospělé jedince postřelené od pytláků nebo po srážce s automobilem apod.. 
 

Jejich repatriační program má unikátní úspěšnost. Je to mimo jiné díky tomu, že veškerá péče o zvířata probíhá distančním způsobem u kterého nevzniká kontakt s člověkem a nevytrácí se tedy přirozená plachost. Vlastní zařízení s výběhy je cca 2 km vzdáleno od monitorovacího centra. Ke kontaktu se zvířaty dochází pouze v nejnutnějších případech a je tak činěno s maximálním ohledem, aby se necítilo zvíře zahnáno do úzkých a obava z člověka se tímto neměnila v nežádoucí agresi vůči němu. Po celou dobu co zde práce probíhá, činnost se nahrává a chování šelmy se následně analizuje. Stejné je to i s krmením, které probíhá vždy živými zvířaty a vyhodnocuje se schopnost lovit a v budoucnu se tudíž uživit v přírodě. Celý program na mě udělal neskutečný dojem. Je tvořen skutečně s maximální snahou o zachování přirozených návyků. 
Např. i u 3 měsíčního tygřího kotěte u kterého považovala řada odborníků za nemožné jej repatriovat. Opak byl však pravdou a zmíněná tygřice je nejen zpět v přírodě, ale má již i koťata a její návrat do přírody je tudíž završen se 100% úspěchem. 

Další činností, které se záchranná stanice věnuje je monitoring výskytu především tygrů na území Přímořského kraje. Dále je to řešení či podílení se na řešení konfliktních situací mezi volně žijícími živočichy a člověkem.

V neposlední řadě je třeba mezi jejich aktivity zmínit osvětovou činnost mezi veřejností. Jedná se jak o besedy s lidmi žijícími v regionech kde tygr žije nebo zde byl v minulosti a nyní se sem opětovně vrací. Nedílnou součástí je také práce s mládeží ve školách.

Pozitivních výsledků, které jejich skutečně dobře odvedenou práci provází je celá řada. Vše je součástí prezentace návštěvy v Rusku, která trvá asi 90 min. Na konci roku 2021, nejpozději záčátkem roku 2022 jsme chtěli Přímoří navštívit znovu. Návštěva však nyní není možná kvůli výše zmíněnému Rusko- Ukrajinskému konfliktu. Naše podpora je také zastavena a ani  finanční pomoc kvůli uzavření peněžního toku z EU do Ruska není možná. Chtěli jsme nyní tamní přírodě pomáhat prostřednictvím programu WWF v Přímoří. Poznal jsme osobně koordinátora programu Pavla Vasilijeviče Foměnka. Je to úžasný člověk, který ochraně přírody věnoval více než 30 let svého života. Byl mimo jiné New Yorkskými Timesi zvolen za hrdinu planety v oblasti ochrany přírody. Budeme doufat, že se situace co nejdříve zase uklidní a naše spolupráce se bude moci znovu rozvíjet.

Podpora amurských tygrů je nyní vzhledem k rusko- ukrajinskému válečnému konfliktu pozastavena. Věříme, že činnost ochránců přírody by měla býti apolitickou. I kdybychom však chtěli sebevíc, bankovní tok je nyní mezi EU a ruskou federací zastaven.